V této pohádce nenajdete ani princeznu, prince, krále, vodníka či hloupého Honzu, ale babičku s dědečkem a hlavně malé roztomilé štěňátko. A jak vlastně přišel dědeček k Voříškovi, respektive Voříšek k dědečkovi? To se takhle jednou pozdě večer vracel dědeček domů a u cesty našel schoulené huňaté klubíčko. Bylo měkké jako samet a malé sotva na prst. A protože byla tma tmoucí, schoulelo se dědečkovi do dlaně a ten si ho odnesl domů. Voříšek rostl a sílil, ale štěkat stále neuměl…