Na nezaměstnaného Lukáše je uvalena vyšetřovací vazba za přepadení. Jelikož nemá alibi, rozhodla výpověď dementní stařeny, která ho označí za pachatele. Celu sdílí s šesti muži, podezřelými ze zločinů spáchaných v afektu či ze zločinů vyprovokovaných. Advokát najatý Lukášovou matkou se marně pokouší o ospravedlnění svého klienta. Inteligentní a neprůbojný Lukáš těžce snáší soužití se sociálně a intelektuálně nesourodými muži a absenci intimity. Navzdory ponižujícím okolnostem a neustálé a ubíjející konfrontaci se spoluvězni se snaží uchovat si smysl pro lidskou důstojnost, neztratit vědomí identity. Lukášův prožitek, neúprosně degradující jeho osobnost, je vyjádřen s drsnou autenticitou a vnímá se jako pádný argument v diskusi o stavu polského soudního a vězeňského aparátu.