Začíná docela všedně: Zaneprázdnění rodiče vezou svého syna k příbuzným do jižních Čech. Milan je zvědavý na dědečka, o němž doma hodně slyšel, nejčastěji to, že se chová jako "malej". Pokud jde o první dojem, určitě ho nezklamal: Přijede s rodiči do nejlepšího, právě když strýc Václav s tetou honí po dvorku čuníka. Ferda totiž není jen obyčejné prase na vykrmení, je to i dědův kamarád a proto ho děda občas pustí proběhnout. Tady se začínají odvíjet nitky příběhu o tom, jak stáří, které "chodí špatně, ale radí dobře" pomáhá mládí učit se radosti ze života z každého dne, učit vidět a rozpoznávat krásy (třeba s pomocí duhové kuličky), co jiní nevidí nebo vidí jinak...